Chceme tam kam míříme?

Trochu zamyšlení se nad nynější situací s covidem…

Uběhl jenom týden co začala škola a skončily prázdniny. Ale i za tak kratičkou dobu se nestačím divit jak se všechno znovu sype – jako domeček z karet. Znovu roste kolem nás mračno negativních energií.

Tak už je to znovu tady.

Už do nás zase buší politici, média a celý systém a vytváří tak úrodnou půdu pro strach, úzkost, smutek, obavy, starosti, nenávist, bezohlednost, pocit závislosti,…. a v neposlední řadě pro nemoce. 🙁  Protože přesně tyto emoce a stavy snižují a ničí naši imunitu a přirozenou obranyschopnost našeho těla….

Většina lidí na ošetření téměř o ničem jiném nemluví. 🙁

Já občas smutně pohlížím na zarouškované mladé lidi pohybující se v ulicích města se strachem a úzkostí v očích, tak rychle jak jen to jde a jak jim zarouškovaný dech umožňuje, aby se všem vyhnuli a dostali se do „bezpečí“ domova…. Hlavně zavřít dvěře, okna, všechno vydezinfikovat a podívat se do médií na další dávku strachu….

Na druhou stranu zase šokovaně hledím na lidi kašlající a smrkající bez roušek, případně ještě s cigaretou u pusy a hustým dýmem otravující vzduch za nimi…

Mám tu krásnou ženu, která bojovala s těžkou nemocí a po dlouhé léčbě se konečně uzdravila. Opět se jí rozzářilo světlo života, pochopila některé věci a posunula se na své cestě. Její intuice se zlepšila a vnímá věci kolem sebe daleko více nežli před nemocí. Její tělo znovu nastavilo křehkou rovnováhu. Chce žít, volně dýchat a radovat se ze znovu získaného života. Bohužel je opět srážena na kolena. Znovu vnímá strach a úzkost okolo sebe z vystrašených a zarouškovaných obličejů. Nemůže volně „dýchat“, neboť je jí přikázáno nosit roušku. V roušce se jí dělá špatně a nemůže popadnout občas dech. Ze všech médií a sítí se na ni valí hysterie covidu. A těžce vybojovaná nyní ještě křehká rovnováha jejího těla dostává pořádně na frak. Žena začíná padat do depresí a úzkostí a ptát se sama sebe, zda má v tomhle světě ještě vůbec smysl žít?…

Jiná žena s vysokou horečkou a silnou bolestí ledvin, která se postupně přesouvá do celého těla přijede do nemocnice na ambulanci. A i když sestrám a lékaři vysvětluje, že se s nikým covid – pozitivním nesetkala a že má pravděpodobně zánět ledvin, protože ho už jednou měla a ví jak to probíhalo, je poslána domů?… Druhý den, když už bolestí nemůže ani chodit, je přivezena záchrankou na stejnou ambulanci do stejné nemocnice. A první co vzdáleně slyší je: „Jé to je zase ta s tím covidem!“ ?… Po několika hodinách, kdy leží schoulená bolestí a zimou na lehátku na chodbě ambulance, zabalená v „igelitu“ a s respirátorem na obličeji, jí jsou udělány testy krve a test na covid a opět bez jakékoli léčby je poslána domů a ke své obvodní lékařce! ?… Ta ji další den po shlédnutí výsledků krve okamžitě předepisuje antibiotika ( covid mimochodem negativní) a posílá ji raději do jiné vzdálené nemocnice. Tam ji odveze její rodina a tam se jí konečně „lidsky“ ujmou a začnou léčit teď již silný a pořádně rozjetý zánět ledvin…… ?…

A ať nemluvím jen o jiných lidech. I já se už setkala s vlnou strachu a nenávisti lidí….

Louskám si takhle krásnou okurku ze zahrádky a najednou mě kousek zaskočil. Každý už jste to určitě někdy zažil nebo viděl co se stane, když vám zaskočí sousto. Tělo okamžitě vyvolá kašel aby to proud vzduchu vyhnal ven. Takže jsem se totálně rozkašlala, vlítly mě slzy do očí a voda svištěla i nosem. Nutně jsem se potřebovala napít, ale nic jsem sebou neměla. Uvědomila jsem si však úplně jinou věc, kterou jsem cítila téměř okamžitě. Všichni lidé, kteří šli okolo mě, začali prchat a když byli , po jejich úvaze, pořádně daleko, ohlíželi se nenávistnými pohledy… A já měla slzy v očích a potřebovala jsem jen trochu vody… Chválabohu se to uvolnilo a vypadlo ven. Zatracený kousek, který mě ještě pěkně poškrábal krk, takže jsem kašlala ještě i chvíli poté. Seděla jsem chvíli na lavičce aby se vše zklidnilo a v té chvíli mě napadlo – kdyby se to neuvolnilo a mé tělo to nevykašlalo, ti lidé by mě asi nechali udusit! Jen proto, že jsou vystrašení, že mám covid!….?…

Musím říci, že v té chvíli se ve mě zvedla vlna vzteku.

Co jsme to za lidi? Takhle se k sobě nechovají promiňte mi ani hyeny!

Co z nás ty média, politici a celý systém vytvořili? Kam se celá naše civilizace řítí?

A to si říkáme, že jsme „inteligentní lidi“ ?

Systém nás dokonale zpracovává a manipuluje s námi. Za chvíli budeme jen figurky / loutky se kterými si „systém“ bude hrát. Bude je sledovat na každém kroku a přikazovat co mají dělat. Protože ty figurky už nemají svůj rozum. O intuici ani nemluvě. Přestaly ho používat, už z nich jsou jen vedené loutky….

Chceme skutečně k tomuto dospět???

Proberme se! Ještě máme šanci probrat se a vzít rozum do hrsti!

Alarmem tu není covid! Alarmem je chování lidí a to co se z lidí pomalu ale jistě stává,….

Kde jsme ponechali lidské hodnoty?

Kam se ztratila Láska, sounáležitost, pochopení, úcta a respekt, odpovědnost, svoboda, síla, spojení, moudrost, něžnost, nebojácnost a bezstrachovost, spolupráce, laskavost, akceschopnost, pokora, komunikace, sebeláska, důvěra sama v sebe a vyšší Zdroj, sebeprojev, uznání, ochrana, čestnost, harmonie, nadšení, trpělivost, vděčnost, nesobectví, neposkvrněnost a dětská čistota v nás, sebedisciplína, vyjádření, nezávislost, …. a spousta dalších lidských hodnot… ? Kam se poděly?

Zkusme se TEĎ zastavit a ještě jednou si pár těchto hodnot znovu přečíst, uvědomit si je a zamyslet se nad nimi. Jak to přesně s touto hodnotou mám já osobně v mém životě? Ne jak to má společnost, ne můj soused ani kolega ani kamarádka …ale

JAK TO MÁM JÁ?

Na semináři Reiki 2 se znovu učíme a připomínáme si základní kódy chovaní lidské bytosti, které v nás jsou naprosto záměrně zašlapávány a vymývány z našich hlav. Protože s „loutkou“ bez těchto lidských hodnot se daleko lépe manipuluje….

Nicméně jsem šťastná, že potkávám stále více lidí, kteří mají zájem o vědomou cestu životem. Kteří se zamýšlí nad svýma lidskýma hodnotama. Kteří na sobě pracují a pomáhají tím i druhým. Kteří si dávají pozor na to co jedí, jaké mají myšlenky. Kteří si váží přírody a jejich zdrojů.   Je to světélko. Je jich stále více a věřím, že se rozrosteme a pomůžeme tak celé naší Matce Zemi….

Ale vrátím se ještě k tzv. druhé vlně a době rouškové.

Prostě a jednoduše se řeklo ( někdo rozhodl), že bude druhá vlna. Tak tedy bude i kdyby ve skutečnosti žádná nepřišla!

Relativně poklidné prázdniny, kdy jsme mohli volně dýchat ( i když tu byl covid s námi), jsou za námi. Konec volnosti. Přichází druhá doba roušková. Aneb – spadla klec na kanára…. 🙁

Potkali jste se náhodou s někým, kdo sice nic nepociťuje, nemá žádné příznaky ale poté je zjištěno že byl covid- pozitivní = jdete bez diskuzí do karantény. A to i v případě, že budete mít covid test negativní…  Na test a do karantény nemusíte pouze pokud sedíte na „hodně vysokém“ místě…. Jste-li „pouhý“ učitel a máte i test covid negativní – budete sedět doma, stejně tak jako všichni vaši žáci. Jste-li pan Babiš – na test nemusíte a můžete se dál pohybovat kdekoli….

Přijde mě to naprosto nesmyslné držet doma lidi, kteří se s někým pozitivním potkali ale jejich test je negativní a nemají naprosto žádné příznaky….

A co se týká roušek?

Naše tělo a bytost nás opravdu obrovsky inteligenčně přesahují. Naše tělo je náš nádherný chrám o který se máme starat aby nám sloužil co nejdéle a nejlépe. Má úžasnou sebeuzdravující schopnost a velmi dobře ví, co má dělat! Pokud se tělo rozhodne s výdechem zbavit nás a naše plíce jedů, nečistot a špatných věcí, pak k tomu má svůj pádný důvod. Chce být zdravé a žít naplno!

Pokud si nasadíme roušku a znovu vdechujeme to, čeho se naše tělo snaží zbavit, povede to dříve nebo později k nemoci. To není žádný výmysl. To je prostá logika věcí.

A mohu ze své osobní zkušenosti říci, že když je teď na podzim kolem 15 – 20°C, do toho se přidá trochu mlhy nebo deště a my máme na puse „roušku“. Tak ta nevydrží 1hodinu až několik hodin ( o tom jak dlouho vydrží rouška byly dříve diskuze, teď už vše potichounku vymizelo…. proč je naprosto jasné….). Ta „rouška“ je úplně mokrá zevnitř i zvnějšku během pár minut! A dál už máme na obličeji jen mokrý hadr, na který se chytne všechno z okolí i z našeho dechu. Vše co naše tělo vydechlo, s přídavným „koktejlem“ věcí ( nečistot, virů i baktérií), které jsme okolo nachytali znovu s nádechem nacpeme našemu tělu i plicím zpátky! ( Vůbec nebudu sdělovat co mě k tomu napadlo za přirovnání… – možná vás taky něco napadlo…..)

A snad jen zmínka o tom co se týká čísel, kterými nás denně krmí.

Ta čísla z jara s čísly teď NELZE SROVNÁVAT!!!

Vezměme na to jen svůj selský rozum:

– na jaře nebylo moc testů, nevědělo se co to je, testovaly se téměř jen ty nejhorší případy, které většinou rovnou zůstávaly v nemocnicích a nebo byly poslány domů. Ti co volaly, že jim je zle ale ne ještě tak, byli doma a většině z nich ani testy neudělali – to znamená, že se do čísel nedostali. Nebylo žádné trasování a lidé bezpříznakoví, kteří někoho s covidem potkali, byli nad možnosti aby se testovali….

– dnes se objeví jeden člověk pozitivní a hned se testují všichni okolo, které potkal, ať má nebo nemá příznaky a okamžitě jsou všichni zaznamenáni do statistik…. K tomu ať máte příznaky nebo ne ať jste pozitivní nebo ne, jste v karanténě, pokud jste někoho pozitivního potkali….

Chápete to? Kdyby se na jaře dělalo takovéto testování, které se dělá nyní, tak bychom se asi nestihli těm číslům divit…. Proto je nemůžeme jen tak srovnávat. Je celkem logické, že když budu testovat daleko větší objem lidí a i lidí bezpříznakových, budu mít ve výsledku daleko vyšší čísla pozitivních i negativních lidí… Pak jde také o to co pro nás a pro systém znamená pozitivní člověk, kterému nic není a pozitivní nemocný člověk….

Přijde mi to, promiňte mi, už jen jako bezhlavé šílenství a vyvolávání strachu.

„Epidemie“ covidu se řeší dnes a denně a všude. Bohužel naprosto záměrně odvádí pozornost od daleko horších věcí….

Máme tu epidemii rakoviny, cukrovky, obezity, depresí, „pána- který nám stále něco schovává“,  …. a dalších, které se jakoby vůbec neřeší. Připadají nám snad méně závažné? Mimochodem většina lidí, kteří „zemřeli na covid“, tak příčina smrti nebyl přímo covid – ten to jen rozjel.   Příčina byla snížená imunita, rakovina, cukrovka, přidružené věci k obezitě a další….. Většinou vždy bylo něco pod tím….

A v neposlední řadě tu máme epidemii nenávisti, sobeckosti, strachu, úzkosti, udávání, uzavřenosti, vzteků, neúcty, nelaskavosti, bezcitnosti, „blbosti“,…. 

O tom už se nemluví naprosto nikde. Také logicky – systém si nepřeje aby se o tom mluvilo… A hlavně nebolí to a neumírá se na to…..  Tak proč bychom to řešili, že…. Ovšem mě tato epidemie nemocných lidských hodnot přijde daleko hrozivější, nežli nějaký covid….

No a co teď s tím řeknete si.

Nebudu vám tu dávat rady ani kázat co byste měli a neměli dělat. Uvnitř sebe to všichni víme a cítíme. Najděte to a zamyslete se nad tím.

Řeknu vám, jen co dělám prostě a jednoduše já:

– už přes 30 let nepoužívám televizi a jsem za to moc vděčná. Média do nás ukládají programy, které si někdo vyšší přeje. A lidé se podle těchto programů pak chovají. A to já nechci. Hlídám si své myšlenky ( i tak jich je hafo :-)) a dávám si do své hlavy programy, které chci já. Kromě toho stejně v té telce většinou nic pozitivního nechytnete. A pokud náhodou ano, tak je to stokrát přerušeno reklamou – což jsou opět programy někoho jiného…. O myšlenkách a práci s nimi píši i v eBooku: „Zázrak Reiki“ nebo „Cesta k uzdravení“.

– občas musím otevřít sociální sítě a některé zprávy, abych alespoň trochu byla v obraze, ale vybírám si co chci číst. A není to denně. A pokud už tam jsem, tak jen na pár minutek a hlavně proto, abych vám tam mohla sdělit něco pozitivního nebo něco co by vám mohlo pomoci….

– raduji se z každodenních maličkostí a užívám si je

– jím co nejvíce čerstvé, neupravené potraviny. Ne chemii, která je dnes v nabídce všech hypermarketů. Co to znamená? Co nejvíce syrové a čerstvé zeleniny, ovoce a bylin z luk a lesů. Mám maličkou zahrádečku, ale dává mi společně s loukama a lesem spoustu vynikající a energií nabité stravy. Hlavně v období od pozdního jara, celé léto a nyní brzký podzim – babí léto. Matka Země nám toho dává tolik, máme dostatek všeho jídla, jen otevřít oči a vyjít ven. O čemž se mohli přesvědčit i lidé na Letním relaxačním a uzdravujícím pobytu s Reiki.

Když ještě občas potřebuji maso, mléčné výrobky,… koupím si to na farmě. Když mám čas, vodu si nosím ze studánky. ( V době karantény jsem ji měla ze studánky denně :-)) Kysané zelí a kadeřávek mi dodávají potřebný vitamín C.

Čemu se vyhýbám velikým obloukem jsou jakákoli umělá dochucovadla, předpřipravené potraviny, instantní jídla, smažená jídla, potraviny dovezené přes půl zeměkoule, … a ani mě už nenapadá co dalšího už vlastně nejím. Mám problém s jídly z klasických restaurací, protože jsou těžká a obsahují spoustu věcí, které si nechci do svého těla už dnes dávat. Potom se vyhýbám cukru – ten téměř nepoužívám a sladkým věcem. Ne sladkému ovoci,… ale sušenkám, přeslazenému musli, dortíkům, čokoládám, které nikdy čokoládový bob ani nepotkali,….

Na podzim a v chladném zimním období je vše spíše teplé aby mi to prohřálo organismus. A k tomu přidám i pár syrových věcí, které stále i v době mrazu zůstávají na louce a přežijí. Ty mi dávají do těla informaci, že zvládnu v pohodě i chlad….

– jsem co nejvíce co jen to jde v přírodě. Nemyslím tím terasu domu, ale skutečně v lese nebo na loukách a na horách. Vážím si přírody. Vím, že mi dává spoustu energie a jedlých divokých rostlin a plodů. A podle toho se v ní také chovám. Chodím většinou pěšky, tiše a v oblastech, kde nejsou zástupy bezohledných a řvoucích  „novodobých turistů a cyklistů“.  Pozoruji krajinu, zvířata a rostliny. Tu a tam něco utrhnu nebo sezobnu.

– jsem co nejvíce na slunci ( s rozumem prosím vás, neopékám se jako špekáček na poledním slunci v létě….)  a na čerstvém vzduchu. Nejen že to posiluje imunitu, pomáhá mi to vytvářet důležitý vitamín D.  Covid nemá slunce a čerstvý vzduch rád 🙂

– přidávám si k jídlu v jednom přírodním přípravku rybí olej. A pak minerály.

– pracuji v klidu a dělám práci, kterou mám opravdu ráda a naplňuje mě.

– do práce se musím dopravovat MHD, jako většina lidí. Dříve jsem jezdila autobusem a metrem, ale vadily mě v metru roušky ( kdykoli jsem si ji nasadila a chvíli v ní pobývala – jedna cesta mi trvá cca 1 hodinu – okamžitě se mi kolem pusy objevily boláky a vyrážka. To vše vždy o víkendu zmizelo. V buse se mě v ní dělalo špatně.) Rozhodla jsem se tedy jezdit vlakem. Zjistila jsem, že je to daleko příjemnější, čistčí a není to tak přecpané jako metro a busy. Ke všemu je cesta rychlejší. Teď mi ovšem i do vlaků bohužel přikázali nosit roušku. Bohužel to akceptuji, abych se nějak do práce dostala. Z nádraží už chodím pěšky. Je to sice delší ale mohu volně dýchat bez roušky!

– dodržuji hygienu. Ale s rozumem! Když přijdu z MHD nebo z hypermarketu postříkám si ruce jak já říkám covidím dezinfekčním  sajrajtem. Ale to je vše. Více svou kůži netrápím. Přes celý den používám běžné mýdlo a teplou vodu. 

– větrám. Všude kde pobývám – v práci i doma i ve vlaku – stále větrám ( pokud mi to tedy mí sousedi – náruživí kuřáci dovolí….). Tam kde je více lidí pohromadě – kanceláře, děti ve třídách – větrejte, větrejte pokud to jde! Čerstvý vzduch dětem jen prospěje. Kdežto sezení v roušce je otupí a unaví…. nevím co s nimi pak učitelé budou dělat… 🙁

– Nejhorší jsou uzavřené klimatizované místnosti. Tak těm se vyhýbám jak jen mohu. A pokud nemohu, jsem tam jen co nejkratší čas.

– denně si dávám Reiki ošetření. To mě nejenže každý den čistí ale také stále nabíjí energií. Pak jsem v pohodě a mohu pomáhat druhým lidem. Ke všemu vědomě pečuji o své tělo a vážím si ho. ( s Reiki energií se může naučit pracovat každý a učíme se to na Reiki 1 seminářích.)

– denně si na chvíli zalezu do meditace a vnímám své tělo a své myšlenky. A téměř denně si nastartuji všechny své energetické dráhy. ( To jsme se učili na Letním relaxačním a uzdravujícím pobytu s Reiki.)

– odpočívám a snažím se najít rovnováhu mezi časem odpočinku a prací.

– spím tak jak mé tělo potřebuje. Obvykle chodím spát kolem 22hod večer a probouzím se v 5 ráno.  Po 22hod večer se začínají regenerovat vnitřní orgány a je potřeba jim k tomu dát prostor. Ne civět do noci na telku nebo do compu….

– dávám si nyní pohov od všech festivalů, akcí a míst které jsem občas i ráda navštívila, ale kde je spousty lidí na sobě. Chvíli to bez nich vydržím. Raději jdu do lesa.

– a vnímám své tělo. Jakmile by mi nebylo dobře, zůstávám doma a dám tělíčku pohov. Je to logické a tělo to vyžaduje. Ale přijde mi, že v Česku je národním sportem přecházení různých nemocí. Prostě ať už někomu je jak chce, nerespektuje signály svého těla a jde do práce. Proč? Ta práce mu stejně neuteče – o tom jsem se už několikrát přesvědčila. Dril a tlak, který je občas vyžadován je naprosto scestný.  Naopak mi to přijde naprosto bezohledné i kdyby tu žádný covid nebyl. Bezohledné jak ke svému tělu tak k ostatním, protože to na ně svým prskáním a smrkáním naházíte. A stejně toho takový člověk moc neudělá, když mu není nejlépe. A v době kdy tu máme covid, to pokládám za ještě větší bezohlednost!

Z mého pohledu by roušku měli mít právě tito lidé, kteří prskají a smrkají a nechtějí zůstat doma. Proč si mají zdraví lidé zadělávat zbytečně nošením roušky na problémy, když tihle bezohlední na to kašlou?  Myslím, že by mělo být naprosto normální, když mi není fajn – tak nelezu mezi lidi!

A poté si myslím, že lepší nežli všechny plošně orouškovat a nebo zavřít v karanténně,  by bylo být ohleduplní a pomoci a postarat se o lidi, kteří jsou nemocní aby se jejich stav zlepšil. Aby oni sami chtěli něco udělat ke zlepšení svého stavu ( často totiž vidím, že je to pouze čekání na to, kdo mi pomůže….). Být ohleduplní ke starším lidem, kde je někdy imunita už trochu slabší. Tam roušku chápu …

To, že si celá republika plošně natáhne roušky totiž není ohleduplnost…. To je pouze rozkaz systému!

No a pokud jste dočetli až sem, vážím si vás. Trochu jsem se rozpovídala a zamyslela 🙂 To se mě stává…

Nicméně si zapamatujte jednu velmi důležitou věc:

Naše tělo je náš nádherný chrám o který se máme starat aby nám sloužil co nejdéle a nejlépe. Má úžasnou sebeuzdravující schopnost. Dokáže se uzdravit ze všech nemocí, které známe. Jen mu občas musíme uhnout z cesty a nepřekážet mu. Žít vědomě a chtít se uzdravit.

Přeji nám krásné dny babího léta.  A přeji nám aby co nejvíce lidí znovu objevilo lidské hodnoty a začalo žít vědomý život beze strachu….

s Láskou Blanka

PS: Pokud byste se chtěli alespoň 1x týdně zklidnit a pomoci tak celé situaci, můžete vstoupit do meditace Propojených srdcí, která vás na dálku spojí s ostatními pomáhajícími. Meditace Propojených srdcí je silná, uzdravující a nabíjející.  Koná se vždy v neděli ve 21hod. Meditaci si můžete zdarma stáhnout zde: https://blankaheltova.cz/me-sluzby-pro-vas/meditace/meditace-propojenych-srdci/